Články

Informace z domova i zahraničí, články psané autisty a blogy.

Články

To není jen obecné přání, ale hlavně název filmu Miroslava Janka, který jsme mohli shlédnout v Klubovém kině KINOSKOP.

 

Film jsou přirozeností, pozvolným skládáním pohledů na svět lidí a včel, vsuvkami rozhovoru dvou už života znalých včelařů, náhledy do života v úlu, poznámkami, které sice nevtíravě, ale přesto podněcujícími k zamyšlení… uvedl publikum do zahloubaného stavu se smíšenými pocity radosti, obav i naděje.

Jak je to s námi na tomto světě? Zvládneme s ním nakonec žít v harmonii nebo svou zemi zničíme? Dokázali bychom to – někdy – obětovat se pro ostatní? Smířit se svou rolí? A vidět v ní smysl? Jsme opravdu takoví, že vyklořisťujeme vše, co neklade tvrdý odpor – a pokud ho klade, jsme ještě horší? Máme naději? A opravdu všechno dobře dopadne?

Nedalo mi nezeptat se režiséra – odpověděl:  „Ano, samozřejmě. Tak nebo tak.“

Poněkud drsné a pravdivé vyústění filmu. Všechno dobře dopadne. S lidmi nebo bez nich. S námi nebo bez nás. Příroda si poradí, dělala to tak vždycky. Všechno dobře dopadne – vcelku ano, z hlediska Země a země a vesmíru určitě. S lidmi nebo bez lidí…

Vážení diváci, nemrazí vás z toho? A to byl jen „jeden dokument“…

Jarka