Články

Informace z domova i zahraničí, články psané autisty a blogy.

Články

Svět je zvláštní místo plné zvláštních věcí a to se týká i ne zcela běžných způsobů terapie. Některé z nich už poněkud zdomácněly, možná víte, že existují:

Terapie tmou (pobytem v tichu a tmě, bez rušivých elementů, napomáhající ve spojení s vlastním „já“). Upřímně, kdo by si někdy nepřál vypnout mobil, televizi, počítač, odpoutat se od rušivých zvuků, tlaků povinností … Nebo terapie červeným světlem (posílení buněčné energie a tím nastartování cesty za štěstím? Opravdu? Stačí tak málo – pořídit si jeho zdroj.. )

A přesto se stále drží „lasika“, terapie sdílením, rozhovorem – terapie člověka (s) člověkem, terapie skupinová a k tomu i terapie s jinými živými bytostmi, zooterapie. Různí živočichové, hlavně ti chlupatí, mají vliv na fyzický a psychický stav člověka a mnozí z nich na rozdíl od lidí nemají potřebu člověka hodnotit, soudit, stačí prostý kontakt.

Víme už, jak efektivní je canisterapie (s našimi čtyřnohými miláčky), hipoterapie (s koňmi), ale slyšeli jste o asinoterapii?

Náš filmový štáb ji zažil v rámci natáčení dokumentu Fenomén autismus – rodiče a děti, kdy jsme měli možnost navštívit oslí farmu. Ano, asinoterapie je terapie (s) oslem.

Co je na oslu / oslovi tak zvláštního?

  • Je to zvíře milé
  • Je to zvíře společenské
  • Je to zvíře klidné
  • Může být malé a velké a různě zbarvené, je jich více druhů
  • Je – řekněme – svoje a rozvážné

Osel se vyznačuje, podobně jako kůň, vysokou citlivostí na emoce svých majitelů, průvodců. Pozná, zda vám je či není dobře, zda se soustředíte na něj – nebo na nevyřízené telefonáty, zda je váš úmysl dobrý či zlý – nevíme jak, ale pozná.  Oslík není věc a reaguje na vás. Nedovolí vám být „mimochodní“, komunikuje a právě komunikace, tento bezprostřední kontakt je léčivý.

Můžeme mluvit o terapeutické metodě? Jistě. Cokoli, co vede ke zlepšení tělesného stavu, psychiky, co zkrátka pomáhá, je léčebné. Oslíci mohou pomáhat i dětem a dospělým s PAS, ale upřímně – kontakt s citlivou zvířecí bytostí, den oddechu v přítomnosti oslího stáda prospěje každému z nás.

Osobně nás na oslících zaujalo, jak imunní jsou vůči tlaku cokoli uspěchat, udělat honem, jak nepřebírají naši nervozitu a roztěkanost – lidem v jejich přítomnosti nezbývá, než se uklidnit a soustředit. A to je někdy „o nervy“. Pokud nám to nejde, tak osel prostě „nejde“. Nemyslí to zle, jen je na nás naladěn - a pokud nejsme naladěni my na něj – tak holt počká, až se nám to podaří. A čeká – nu, jako osel. A kdo je tady pak vlastně osel? Ne, už to pro nás není nadávka.

Děkujeme za tým Adventoru Márii Žižlavské za možnost natáčení na oslí farmě, za zážitek s oslíky, které nerozhodil ani natáčecí štáb a možná díky nim natáčení proběhlo tak zdařile.

Chcete-li si podobný zážitek „pořídit“ také nebo získat více informací, podívejte se třeba na:

https://www.oslistezka.cz/asinoterapie/

Tým Adventoru