Podpořte naší činnost - klikněte sem.



2CETVĚT/Oční kontakt: Jakub Balarin

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 4.83 (3 hlasů)

Přinášíme další příspěvek, tentokrát od sympatického 28letého mladého muže Jakuba Balarina. Za jeho 2cetvět jsem Jakubovi velmi vděčný, protože moc pěkně popisuje opět jiný úhel pohledu na toto téma a je pravda, že část tohoto textu rád cituji na některých svých přednáškách o autismu - skvěle ukazuje, že mít „smysl pro detail“ může mít i své nevýhody ...

Oční kontakt je pro normální lidi něco, co běžně používají, aniž mu věnují velkou důležitost. Při přípitku, při podání ruky … se máme dotyčnému podívat do očí. Já něco takového nezvládám, aniž bych na to nemusel myslet. Právě naopak vím, že po odchodu z obchodu si nepamatuji, jak prodavačka vypadala, protože jsem se na ni ani nepodíval.

Při komunikaci se na lidi taky moc nekoukám, i když někteří ten pohled přímo přitahují. Společenské konvence říkají, na lidi se nezírá a nemá se jim smát za to, jak vypadají. Bohužel potíž je, že po více jak sekundě dívání se mi lidský obličej rozpadne na jednotlivé části (oči, vlasy, ústa, nos, bradavice ...) a automaticky začnu hledat, co mi ty části připomínají. Například lidský obličej z profilu vypadá jako útočná loď Cylonů RIDER. Já se pak musím hlídat, abych se nevhodné nesmál nebo nedělal úsudky podle toho, jak člověk vypadá. A to je těžké.

Například kamarádovy oči v obličeji vypadají, jako kdyby se na mne koukal pes, někdy se až musím držet, abych nevybuchl ve smích. U některých lidí je fascinující sledovat pohyb obličejových svalů. Asi si říkáte, že musí být velký problém mít nějaký projev před hodně lidmi. Pravda je, že já si ty lidi umím odmyslet, proto ač se na ně koukám, tak je nevnímám.

Kalendář akcí

Červenec 2019
po út st čt so ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31